V průběhu letošního roku, pravděpodobně již v jeho prvním čtvrtletí, by měla vejít v účinnost dlouho očekávaná a diskutovaná novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Některé její části vejdou však v účinnosti až počátkem roku 2024. Její přijetí je nezbytné zejména pro to, aby nastal soulad vnitrostátních předpisů České republiky s právními předpisy Evropské Unie, kterými je Česká republika vázána, přičemž k přijetí novely mělo dojít již v průběhu loňského roku, konkrétně v srpnu. Tento termín se však v rámci legislativního procesu nepodařilo dodržet, a to zejména s ohledem na mnoho připomínek, které směřovaly proti původnímu návrhu předmětné novely.

Mezi zásadní novinky, které má výše uvedená novelizace přinést, řadíme například informační povinnost zaměstnavatele, kdy zaměstnavatel je nově povinen informovat zaměstnance o obsahu pracovního poměru nejpozději do 7 dnů od jeho vzniku, zatímco dosud byla tato lhůta stanovena na jeden měsíc. Novela rovněž stanovuje nové podmínky pro stále běžnější home office. Zaměstnanec může nově pracovat z domova na základě písemné dohody se zaměstnavatelem, jejímiž podstatnými náležitostmi je označení místa nebo míst výkonu práce na dálku, způsob komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, způsob přidělování práce a její kontroly, způsob náhrady nákladů vzniklých při výkonu práce na dálku zaměstnavatelem a další. Zásadní změnou v této oblasti je nově vzniklá povinnost zaměstnavatele hradit zaměstnanci náklady, které zaměstnanci vznikají v souvislosti s prací na dálku. Jedná se o náklady za plyn, elektřinu, dodávku teplo a dalších, kdy náhrada za tyto náklady bude stanovena paušálně a tato paušální částka musí činit minimálně 2,80 Kč za započatou hodinu práce. Novela rovněž jasně stanovuje, že náhrada těchto nákladů nemůže být zahrnována v rámci mzdy.

Další zásadní připravovaná změna se dotýká zaměstnanců pracujících na základě dohody o pracovní činnosti, případně na základě dohody o provedení práce. Zaměstnavateli vzniká povinnost seznámit zaměstnance s písemným rozvržením pracovní doby či jeho změnou, a to nejpozději 1 týden předem. Zaměstnanci pracující na základě výše uvedených budou mít rovněž nově, po splnění zákonných podmínek, nárok na dovolenou, případně pracovní volno při překážkách v práci na straně zaměstnavatele i příplatky za práci ve svátek, v noci a o víkendu. Nárok na dovolenou zaměstnanci pracujícímu na základě jedné z výše uvedených dohod vzniká, pokud v daném kalendářním roce odpracuje alespoň čtyřnásobek týdenní pracovní doby a současně jeho pracovněprávní vztah trval v daném roce nepřetržitě po dobu alespoň 28 kalendářních dní. Pro účely dovolené se za týdenní pracovní dobu považuje u zaměstnanců pracujících na základě dohody o pracovní činnosti sjednaný rozsah práce podle § 76 odst. 4 zák. práce, tj. rozsah pracovní doby sjednaný v rámci dohody o pracovní činnosti a u zaměstnanců pracujících na základě dohody o provedení práce 10 hodin týdně.

Přesné datum platnosti, resp. účinnosti uvedené novelizace zatím není známo. Pokud by však došlo v souvislosti s přijetím novely k dalším průtahům, hrozí České republice od Evropské Unie mnohamilionová pokuta.